Český svaz chovatelů Horní Bříza

Základní organizace chovatelů v Horní Bříze na Plzni-severu patří dlouhodobě k místům, kde se snoubí hluboká úcta k tradici s neutuchající snahou o rozšiřování pestrosti chovaných plemen. Jedním z nejvýraznějších představitelů tohoto přístupu je pan Václav Švelha z Plas, jehož chovatelský záběr a odborné znalosti budí respekt napříč regionem. Pan Švelha je znám především jako zapálený chovatel holubů gigantů, drůbeže plemene Wyandotka a dlouholetý zastánce našich národních plemen králíků, jako jsou Český albín a Český strakáč. Vedle této čistě výstavní činnosti se věnuje také chovu Kalifornského králíka pro jeho vynikající masnou užitkovost. Na přelomu let 2025 a 2026 se však rozhodl svou již tak bohatou expozici rozšířit o plemeno, které patří k estetickým vrcholům králičí genetiky – o Dalmatinského rexe v černém rázu.

Toto plemeno bylo do chovu pana Švelhy zařazeno s jasným cílem: obohatit pestrou škálu plemen na pravidelné podzimní výstavě v Horní Bříze a nabídnout návštěvníkům pohled na zvíře, které je v posledních letech mimořádně oblíbené i v oblasti domácích mazlíčků. Dalmatinský rex je střední plemeno králíka s ideální hmotností 3,5 až 4,5 kilogramu. Jeho nejtypičtějším znakem je unikátní struktura srsti, která je díky specifické mutaci kolmo postavená k pokožce a dosahuje délky pouhých 17 až 20 milimetrů. Na dotek tato srst působí jako jemný samet, což v kombinaci s atraktivní černobílou kresbou připomínající dalmatského psa vytváří nezaměnitelný vzhled. Kromě estetické stránky vyniká plemeno i v užitkovosti, zejména vysokou jatečnou výtěžností danou jemnou kostrou a kvalitou kožkošiny, která byla historicky vysoce ceněna v kožešnickém průmyslu.

Chov Dalmatinských rexů však s sebou nese specifická úskalí, která vyžadují zkušeného chovatele. Genetika tohoto plemene je založena na neúplné dominanci genu pro strakatost, což v praxi znamená obdobnou náročnost, s jakou se pan Švelha již léta setkává u Českého strakáče. Chovatelským oříškem je složení vrhů, v nichž se pravidelně rodí tři typy mláďat. Vedle standardně kreslených jedinců se objevují tzv. „kominíci“ (celobarevní králíci) a bohužel i tzv. „mlynáři“. Právě mlynáři představují největší stinnou stránku chovu; tito jedinci nesou homozygotní kombinaci genů pro strakatost, která je spojena s genetickou degenerací. Tato vada se projevuje narušením životaschopnosti, zpomaleným vývojem a častými poruchami trávicího traktu, což klade vysoké nároky na etiku chovu a odbornou selekci.

Zařazení Dalmatinského rexe černého do chovu pana Václava Švelhy je pro naši organizaci velkým příslibem. Návštěvníci podzimní výstavy v Horní Bříze se tak mohou těšit na ukázku špičkové chovatelské práce, která v sobě nese jak genetickou náročnost, tak i mimořádnou vizuální atraktivitu. Je nám ctí, že v našich řadách máme odborníky, kteří se nebojí pracovat s takto náročnými plemeny a neustále tak zvyšují laťku českého svazového chovatelství

• Standardy a historie: Specializovaný web Rex-Dalmatinský strakáč – podrobný popis barevných rázů a historie chovu v ČR.
• Odborné popisy plemen: Atlas králíků na iFauna.cz – komplexní informace o plemeni Rex, jeho povaze a nárocích.
• Genetika a klasifikace: VETUNI (Veterinární univerzita Brno) – odborné podklady k dělení plemen a klasifikaci chovů v ČR.
• Chovatelský vzorník: Králičí vzorník – Rex dalmatinský strakáč – konkrétní parametry hmotnosti a růstové tabulky.