Jdi na obsah Jdi na menu

Hedvábnička velká vousatá

8. 3. 2026

Hedvábnička velká vousatá představuje v rámci avikultury unikátní spojení fylogenetických rarit a vysoké estetické hodnoty. Toto plemeno, jehož kořeny sahají do východní Asie (zmínky již u Marca Pola), je v evropském standardu ceněno pro specifické morfologické znaky, které jej výrazně odlišují od běžných fylogenetických linií kura domácího.

1. Morfologické standardy a genetické speciality

Morfologie hedvábničky je definována několika klíčovými mutacemi, které tvoří standard plemene:

  • Struktura opeření: Charakteristický vzhled je způsoben recesivní mutací, která potlačuje tvorbu háčků (hamuli) na paprscích per. Peří netvoří souvislou plochu, ale připomíná jemnou srst. Tato vlastnost fixuje plemeno jako nelétavé.
  • Fibromelanóza: Genetická vlastnost způsobující intenzivní ukládání melaninu, což vede k tmavě modré až černé pigmentaci kůže, masitých částí, svalstva i skeletu.
  • Pentadaktylie: Na rozdíl od běžných tetradaktylních plemen disponuje hedvábnička pěti prsty. Pátý prst musí být jasně oddělen, směřovat vzhůru a mít samostatný dráp.
  • Vous: U vousaté variety tvoří peří pod zobákem a na stranách obličeje hustý plnovous, který zcela překrývá ušnice a redukované laloky.

2. Barevné rázy dle standardu ČSCH a EE

Barevná paleta je u hedvábniček široká a v chovatelské praxi se dělí na základní a kombinované rázy. Všechny však musí zachovávat tmavou pigmentaci kůže a modré ušnice.

  • Monochromatické rázy:
    • Bílá: Nejrozšířenější, vyžaduje se čistý tón bez žlutého nádechu.
    • Černá: Syté zbarvení s výrazným zeleným leskem.
    • Modrá: Rovnoměrný břidlicový odstín bez lemování.
    • Žlutá: Teplý odstín bez příměsí cizích barev v letkách.
  • Kresebné rázy:
    • Divoká a stříbrná divoká: Komplexní kresba s odlišným zbarvením kohouta a slepice.
    • Krahujcovitá: Šedobílé žíhání, které je díky struktuře peří opticky "rozostřené".
    • Splash (skvrnitá): Bílo-šedý základ s nepravidelnými tmavými skvrnami.
    • Čokoládová: Moderní, sytě hnědý ráz uznávaný v rámci standardů EU.

3. Chovatelský management a etologie

Vzhledem k atypickému opeření vyžaduje plemeno specifické podmínky ustájení:

  • Mikroklima: Klíčem k úspěchu je suchý kurník a čistý výběh. Struktura peří snadno absorbuje vlhkost, což při zanedbání vede k podchlazení či respiračním chorobám.
  • Hřadování: Ptáci mají tendenci nocovat v klastrech na zemi. Pokud se využívají hřady, musí být umístěny v nízké výšce (do 30 cm) s dobrou přístupností.
  • Reprodukce a mateřský pud: Hedvábničky jsou proslulé extrémní kvokavostí a spolehlivostí při odchovu. V okrasných chovech často slouží jako adoptivní matky pro náročnější druhy drůbeže. Roční snáška činí 60–120 vajec krémové barvy (min. hmotnost 35 g).

4. Výstavní hodnocení

Při posuzování na výstavách ČSCH je kladen důraz na harmonický tvar těla (připomínající ořech), kvalitu nášlapu u pátého prstu a kompaktnost vousu. Jakákoliv depigmentace kůže nebo chybějící prsty jsou důvodem k neklasifikování jedince.


Zdroje:

  • Vzorník plemen drůbeže ČSCH (vydání 2018 a metodické pokyny pro posuzovatele).
  • Agrobiologie.cz: Databáze plemen hospodářských zvířat – Sekce kura domácího.
  • Entente Européenne d'Aviculture et de Cuniculture (EE): Standardy okrasných plemen.
  • Bovram.cz: Specializované metodiky chovu hedvábniček v ČR.
  • ResearchGate: Genetic Basis of Fibromelanosis and Feather Structure in Silkie Chickens (2023).

PERLOVĚ ŠEDÁ

hvv_perlove-seda.jpg

ČERNÁ

hvv_cerna.jpg

ČOKOLÁDOVÁ

hvv_cokoladova.jpg

DIVOKÁ

hvv_divoka.jpg

MODRÁ

hvv_modra.jpg

BÍLÁ ČERNĚ TEČKATÁ

hvv_bila-cerne-teckata.jpg